Na letošní klimatické konferenci OSN se nehrálo jen o udržení globálního oteplení na bezpečné hranici 1,5 stupně Celsia, ale i o důvěru těch nejzranitelnějších.
Klima
Začal klimatický summit v Glasgow. Zastavení oteplování od něj bohužel čekat nemůžeme
Po pěti letech od Pařížské dohody už víme, že udržet teplotu v doporučovaných mezích se nepodaří. U jednacího stolu navíc chybí ti nejzranitelnější.
To se takhle potkají Zuzana Čaputová, Andrej Babiš, Greta Thunberg a Scott Morrison… Ačkoli účast českého či australského premiéra na klimatickém summitu může znít na rozdíl od jmenovaných žen spíše jako vtip, i tito dva muži brzy dorazí na klimatický summit ve skotském Glasgow. Šestadvacátá konference OSN o změně klimatu, tedy COP26, je občas prezentována jako nejdůležitější klimatický summit od Pařížské dohody. Už teď lze ale s jistotou říct, že ani 13. listopadu 2021 nebude svět na bezpečné cestě k zastavení globálního oteplení na hranici 1,5 stupně.
Soumrak uhlí v Čechách
Veřejnost chce brzy, vláda se zdráhá, ale stejně „tam“ budeme muset!
Že uhlí končí už vědí i uhlobaroni. Ví to každý. V České republice ale stále nevíme kdy. Uhelná komise, která řadu měsíců zasedala právě s cílem stanovit nejvhodnější termín, konečně rozhodla. 4. prosince 2020 doporučila vládě stanovit rokem českého odchodu od (hnědého) uhlí rok 2038. Nebylo to překvapení. Např. ministr obchodu a průmyslu a jeden z předsedů Uhelné komise Karel Havlíček tento termín protežoval od začátku. Vzhledem k tomu, že jako možné alternativy si komise už na začátku práce stanovila roky 2033, 2038 a 2043, jeví se přijaté doporučení jako férový kompromis. Čtěte více
Hydrologická bilance a příklad její aplikace na téma změn klimatu v České republice
(Psáno jako školní práce v rámci studia na FŽP ČZU.)
Proč se zabývat hydrologickou bilancí? Dle mého názoru je toto téma zajímavé zejména v kontextu doby. Žijeme v počátcích 21. století a jedním z nejvýznamnějších témat dneška, bezpochyby oprávněně, jsou změny klimatu. Dosud si živě vybavuji, kdy jsem se o tomto trendu, resp. o „skleníkovém efektu“, dozvěděla poprvé. Vyprávěla nám o něm paní učitelka ve čtvrté třídě, kreslíce přitom schéma celého procesu na tabuli před námi. S údivem lze sledovat, jak málo se situace v tomto směru zlepšila, zejména při vědomí, že od zmíněné chvíle ve škole uplynulo už skoro 30 let a učitelka, shodou okolností ze stejné ulice, kde jsem v té době žila já, už dávno není mezi námi. Změny klimatu jsou naopak stále palčivější. Čtěte více
Tropické lesy ztrácí svou schopnost absorbovat CO2
Britský deník Guardian, (který se mimochodem rozhodl informovat o klimatické krizi se vší vážností, a tudíž se vyplatí jej sledovat), tento týden upozornil na studii vědců sledujících schopnost deštných lesů v Amazonii a v Africe ukládat ze vzduchu CO2. Tato schopnost podle zmíněné studie varujícím způsobem klesá. Co to znamená? Čtěte více